CNC Obrábění

Zajišťujeme CNC obrábění v komplexní šíři strojírenské výroby – od automotive po potravinářský nebo plastikářský průmysl. Zpracováváme různé typy materiálů. Nejen klasickou ocel, ale také nerezové a nástrojové oceli a neželezné materiály.

Postaráme se o kusovou výrobu, malosériovou výrobu se sériemi od drobných dílů až po díly, které rozměrově dostačují kapacitám našeho CNC strojního vybavení.

Co je to CNC obrábění

Obrábění je techno­logický proces, kterým se vytváří požadovaný tvar obráběného předmětu (obrobku), v daných rozměrech a v daném stupni přesnosti a to odebíráním materiálu. Tím se obrábění liší od jiných technologií, například dělení materiálu, tvá­ření nebo odlé­vání. Starší postupy ručního (konvekčního) obrábění ustupují v moderní době strojnímu CNC obrábění na CNC obráběcích strojích.

Klíčové vlastnosti CNC obrábění

• Obrobitelnost je v technologii obrábění kovů široce rozšířený výraz. Je to systémová vlastnost, která vyjadřuje, jak efektivní může být obrábění při nízkých nákladech a za daných technologických podmínek.
• I když je obrobitelnost ovlivněna mnoha faktory (materiál obrobku, řezné nástroje a řezné podmínky, strojní vybavení, strategie řezného procesu (CAM), upnutí obrobků a nástrojů, způsob chlazení, odborné znalosti technologů atd.), obvykle se hovoří o obrobitelnosti jako o vlastnosti materiálu.

Kde se CNC obrábění využívá

• CNC obrábění se dnes využívá v mnoha odvětvích kovovýroby. Nejčastěji se CNC obrábění využívá v nástrojárnách, kde je požadavek na přesnou a precizní výrobu.

Druhy CNC obrábění

Třískové obrábění

Hlavní druhy třískového obrábění:

• Soustružení – obrobek rotuje a nůž se posouvá po jeho povrchu (strojním nebo ručním posuvem).
• Frézování – nástroj (fréza) rotuje a upnutý obrobek se posouvá k nástroji.
• Vrtání – nástroj (vrták) se otáčí a posouvá se k obrobku. Vrtat se může i na soustruhu, kdy se vrták upne do koníku stroje.
• Vystružování je dokončovací operace, která následuje po vrtání (nebo vyhrubování), když je třeba docílit přesný rozměr díry a zároveň kvalitní povrch. Nástroj – výstružník se posouvá k obrobku. Díra musí být předvrtána s relativně malým přesahem, několika desetin mm.
• Řezání – se ve strojírenské výrobě používá většinou pro dělení dlouhých pásovin, kulatin a jiných profilových tyčí na požadovanou délku (s ponecháním přídavku na další obrábění). Dnes se většinou používá pásová pi­la.
• Hoblování – obrábění rovinných ploch, obrobek je upnut a vykonává hlavní řezný pohyb, nůž vykonává posuv a pří­suv, v současnosti se používá jen ojediněle (např. upínací stoly některých obráběcích strojů se hoblují).
• Obrážení – obrábění ploch, obrobek je upnut a hlavní řezný pohyb vykonává nástroj. Používá se například pro výrobu ozubených kol.
• Broušení je odebírání materiálu nástrojem s množstvím nahodile orientovaných bři­tů.
• Na kulato – používá se pro výrobu rotačních součástí o vysoké přesnosti. Obrobek, většinou upnut mezi hroty ve středících důlcích, se pomalu otáčí. K němu se přisouvá brusný kotouč o vysokých otáčkách. Brousí se předem osoustružené povrchy, při ponechání přídavku několik desetin mm. Patří sem i broušení otvorů.
• Na plocho – používá se pro výrobu rovinných, někdy i tvarových ploch. Obrobek je upnut a vykonává pomalý přímočarý vratný pohyb. K němu se přisouvá brusný kotouč, který se otáčí vysokým počtem otáček.
• Superfinišování – používá se pro dosažení co nejlepší drsnosti povrchu u rotačních součástí, za pomocí vibrujícího nástroje
• Lapování – Používají se při něm jemné brusné lapovací pasty, pro dosažení kvalitní jemné drsnosti povrchu.
• Honování – Dokončovací obrábění vnitřních nebo vnějších povrchů válco­vých součástí.

Elektrojiskrové obrábění

• Také elektroerozivní obrábění, zkratka EDM (z an­glického Elec­tric Discharge Machining) je technologie, při níž odběr materiálu působí drobné elektrické výboje mezi obráběcí elektrodou a obrobkem v prostředí kapalného dielektrika. Přerušovaný výboj zajišťuje pulzní zdroj proudu s intenzitou až desítek ampér a odebraný materiál je třeba odplavovat proudem dielektrika. Obrobek může být libovolně tvrdý kov, ale i další materiály.

Hlavní metody jsou:

• Elektrojiskrové řezání, při němž je elektrodou tenký, obvykle mosazný drát. Drát se pomalu odvíjí a protože stroj je přesně řízen CNC, může v materiálu vyřezávat téměř libovolné tvary, včetně zkosených stěn.
• Elektrojiskrové hloubení, při němž se měděná nebo grafitová elektroda výboji jakoby zabořuje do obrobku, až v něm vytvoří přesnou negativní kopii. Užívá se zejména pro výrobu vstřikovacích forem na umělé hmoty a je dnes jednou z nejpoužívanějších technologií.

Řezání laserem

• Odběr materiálu působí úzký svazek lasero­vého záření o vysoké hustotě energie (příkon typicky několik kW). Odebíraný materiál se přitom taví a vyfukuje, pálí nebo sublimuje. Užívá se k přesnému řezání a vyřezávání kovů i jiných materiálů, umožňuje však na stejném stroji i jednostranný odběr materiálu, například gra­vírování.
• U oceli a železa lze řezat plechy až do 50 mm tloušťky, rychlost řezu až 10 m/min, u plechů pod 1 mm až 250 m/min. Šířka řezu u tenkých plechů 0,1 – 0,8 mm. Přesnost řezání je zhruba 0,05 – 0,5 mm, řez je velmi čistý, takže často nevyžaduje další obrábění. Laserové řezání rozlišujeme vláknové (fiber) nebo CO2.

Řezání vodou o vysokém tlaku

• Tenký proud vody působí podobně jako paprsek laseru a protože stroj je také řízen počítačem, může vyřezávat téměř libovolné tvary.

Chemické obrábění

• Spočívá v chemickém odběru materiálu, například leptáním.